NÁVODY

NÁVOD NA PĚSTOVÁNÍ HLÍVY ÚSTŘIČNÉ

     Hlíva ústřičná je dřevokazná houba, rostoucí na lignocelulozových materiálech
z polí i lesní produkce.

     Pro amatérské pěstování je velmi oblíbený způsob pěstování na pšeničné slámě, kdy se sláma namočí v nádobě horkou vodou a po zchladnutí se voda vypustí a sláma se nechá okapat. Potom se sláma ochlazená na 25 stupňů vybere na čistou fólii, posype a důkladně promíchá se sadbou. Sadba musí být rozdrobená na drobné kousky a přidává se v poměru 0,3 až 0,5 kg na 10 kg vlhké slámy. Osázená sláma se napěchuje do polyetylenového pytle, kšice se zaváže a rožky pytle se ustřihnou, aby mohl odcházet vydýchaný kysličník uhličitý. Pytel se pak umístí do prostředí s teplotou od 15 do 23 stupňů. Činností hlívy se střed pytle zahřívá. Nesmí se připustit zvýšení teploty nad 30 stupňů, protože tato teplota vede k poškození podhoubí. Optimální je, pokud teplota v pytli dosahuje cca 26 stupňů.

     Za 3-4 týdny je sláma v pytli obrostlá bílým podhoubím. V této fázi se provede naříznutí pytle v několika místech řezy dlouhými asi 5 cm. Tvorba plodnic pak začíná asi za 14 dnů nejlépe při teplotě vzduchu okolo 15 stupňů, vysoké vzdušné vlhkosti a stálém mírném větrání. Hlíva pro normální vývoj plodnic vyžaduje mírné osvětlení, přímé sluneční světlo však vysušuje substrát i plodnice. Sklizeň plodnic probíhá ve třech sklizňových vlnách s odstupem asi 2 týdnů.

     Druhým nejvíce využívaným postupem je pěstování na dřevě listnatých stromů, nejlépe topolu, buku, ořešáku. Nevhodné je dřevo již vyschlé nebo osídlené jinými houbami. Pro pěstování na špalcích řežeme kmeny a větve silnější než 15 cm na špalky dlouhé asi 30 cm. Očkujeme tak, že rozdrobenou sadbu vtíráme rukou na řezné plochy dřeva. Jednotlivé špalky pak ukládáme na sebe do čistých polyetylenových pytlů, které na několika místech propíchneme.Výhodné je připravit kulturu na jaře a nechat dřevo přes léto prorůstat v prostoru chráněném před přehřátím. Na podzim prorostlé špalky osazujeme do terénu na zastíněném místě chráněném před vysycháním tak, že necháme ze země vyčnívat cca 5-10 cm špalku. Špalky plodí převážně na podzim po dobu 3 - 5 let.

     Další možností jak pěstovat hlívu,je pěstování na čerstvých pařezech. Hlíva zde dělá dvojí službu. Jednak plodí a také za několik let celý pařez rozloží. Podmínkou je pařez ještě nenapedený jiným druhem dřevokazné houby. Je vhodné pařezy očkovat
na jaře nebo na podzim aby očkované dřevo netrpělo suchem. Sadbu nasypeme do vyvrtaných otvorů stkačíme kolíkem a pak otvor zakapeme voskem. Otvory od sebe mohou být cca 15 x 15 cm. Na slunečném prostranství je vhodné po osázení na první léto pařez přikrýt folií a zasypat zeminou.

     Sadbu je možné skladovat až 8 týdnů při teplotě +2 stupně, ale né déle než dva
až tři týdny při pokojové teplotě.

UPOZORNĚNÍ: V uzavřených místnostech, kde plodí hlíva se vyskytují ve větším množství spóry (zejména při vyšších teplotách, nižší vlhkosti vzduchu, slabém větrání a opožděném sběru zralých plodnic ), které mohou vyvolávat u vnímavých lidí alergické reakce. Nedoporučujeme ponechat plodící kultury v obytných prostorách.

NÁVOD NA PĚSTOVÁNÍ ŠIITAKÉ

     Šiitaké, houževnatec jedlý(Lentinus edodes )je jedlá houba rostoucí v přírodě v Japonsku a v Číně na listnatých stromech. Vytváří kloboukaté plodnice s centrickým nebo excentrickým třeněm v závislosti na poloze růstu plodnice. Klobouk je v mládí podvinutý, později se jeho okraje nepravidelně zvedají vzhůru. Barva klobouku bývá světle nebo tmavě hnědá, někdy s černohnědým nádechem. Průměr klobouku bývá 5 - 20 cm. Povrch klobouku i třeně je pokryt šupinami. Lamely jsou bělavé, později často s hnědými skvrnami. V porovnání s jinými pěstovanými houbami jsou plodnice šiitaké nápadně tuhé.

     Čerstvé i namočené sušené plodnice mají zajímavou houbovou chuť, jsou nasládlé s ředkvičkovo-česnekovou příchutí. Je možné je upravovat vařením, pečením, smažením i grilováním. Jen zřídka se používají tak, aby tvořily jednu z podstatných částí pokrmu. Spíše se používají jako menší přídavek , nejčastěji jako součást přípravy ochucujících šťáv a omáček. Těmito šťávami se dodává rýži nebo těstovinám charakteristická plnější chuť.

     Houba je v Japonsku odpradávna nazývána elixírem života. Současný vědecký výzkum potvrdil obsah látek s protivirovou a protinádorovou aktivitou a obsah látek snižujících hladinu cholesterolu v krevním séru.

     Nejčastěji se šiitaké pěstuje na dřevě buku, dubu a habru. Stromy se kácejí
v mimovegetačním období a k očkování se přistupuje až po čtyřech týdnech po skácení. Používají se části kmenů i větví o síle 3 až 15 cm a délce 1 až 1,5 m. Špalky, které již částečně vyschly, se doporučuje před sázením namočit do vody.
Pro očkování se střídavě z různých stran vrtají do špalků otvory vzdálené podélně
cca 5 - 10 cm. Otvory mají průměr 10 až 12 mm a hloubku 20 až 25 mm. Po zaplnění otvorů sadbou se chrání před vysychyním zalitím voskem nebo ovázáním fólií.

     Naočkované špalky se umisťují tak, aby nedocházelo k jejich vysychání a nebyly zkrápěny vodou. Nejčastěji se ukládají do nízkých vzdušných hromad na stinném místě a zakrývají se rohožemi , které se občas zvlhčují. Výhodné je použití plastických folií. Tyto folie je však dobré ještě překrýt materiálem zabraňujícím přístupu světla a nadměrného tepla. Optimální teplota pro prorůstání je 25 stupňů. Prorostlé špalky umisťujeme na zastiněné místo, chráněné před větrem. Výhodnější je umístění ve vlhké místnosti, která má zabezpečen alespoň minimální přístup světla. Plodnost se vyvolává tak, že se špalky ponoří na 1 až 3 dny do nádrže s měkkou vodou o teplotě 16 stupňů. Máčení je částečně možné nahradit mlžením nebo zálivkou špalků. Pro plození se špalky staví šikmo a horním koncem se opírají o vodorovnou opěru. Plodnost probíhá ve čtyř až šestitýdenních vlnách. Po 3 vlnách se špalky znovu máčejí. V dobrých podmínkách dřevo dává 15 sklizňových vln. Plození nejlépe probíhá při teplotě 15 - 20 stupňů a relativní vzdušné vlhkosti v rozmezí 70 až 90 %. Na větrání není houba náročná. Ve venkovních podmínkách probíhá plodnost 3 až 6 let. Celkový výnos bývá v průměru 5 - 8 % z hmotnosti naočkovaného dřeva.

HLAVNÍ ZÁSADY PĚSTOVÁNÍ ŽAMPIONŮ

     Jelikož pěstování žampionů a zejména příprava substrátu není možno krátce popsat, doporučujeme začátečníkům si nejdříve sehnat literaturu věnovanou této tématice.
 
1 litr sadby postačí na osázení plochy 2 m2

1)Používáme čerstvý hnůj ze stájí, kde se krmí suchým krmivem a stele neřezanou pšeničnounebo žitnou slámou. Na 1 m3 záhonu je třeba asi 90 kg čerstvého hnoje.

2)Koňský hnůj fermentuje na hromadách asi 2 m širokých a 1,5 m vysokých. Přidáváme vodu tak, aby nevztékala z hromady a sádru v množství 20 - 30 kg na 1 tunu hnoje. Po založení se má hnůj zahřát na 65 - 70 stupňů. Po 5 - 6 dnechhromadu převrstvíme, hnůj řádně protřeseme a znovu ukládáme na hromady. Vnější partie uložíme do středu a vnitřní na okraje hromady. Je-li hnůj opět suchý, přivlhčíme vodou. Kvasnou hromadu převrstvíme stejným způsobem po 4 - 5 dnech. Třetí převrstvení provádíme opět po 4 - 5 dnech. Hromadu necháme v klidu 2 - 3 dny a po této době je již substrát připraven pro pěstování žampionů. Celková doba fermentace je 15 - 16 dnů.

3)Správně zfermentovaný substrát má příjemnou, mírně aromatickou lesní vůni bez čpavkovitého zápachu. Není příliš suchý ani vlhký(při stisku v ruce má vytéct malá kapka vody ). Má čokoládově hnědou barvu a slámky se snadno trhají.

4)Pěstírna je čistá, snadno větratelná místnost nebo sklep, kde se udržuje vysoká vzdušná vlhkost 75 - 90 % a stálá teplota 15 - 18 stupňů. V pěstírně zakládáme záhony 18 - 25 cm vysoké. Záhony můžeme zakládat i nad sebou asi 75 cm vysoko v policích. Zakládat můžeme i do beden různých velikostí, které se v pěstírně ukládají šachovnicovitě nad sebou.

5)Po založení záhonů, když teplota záhonů nepřesahuje 30 stupňů, sázíme zrnitou sadbu. Sadbu pravidelně rozhazujeme po povrchu a přikryjeme asi 2 - 3 cm substrátu. Po osázení záhon opravíme a zakryjeme papírem, který udržujeme vlhký.

6)Po 12-14 dnech se kolem zárodků rozrůstá mycelium do do záhonů. V této době pokrýváme záhony 3-4 cm vysokou vrstvou předem připravené krycí zeminy. Pokrýváme dobře navlhčenou směsí rašeliny a vápence v poměru 9:1.

7) Asi za 3 týdny po pokrytí záhonů se začnou objevovat první plodnice. Trháme je opatrně kroutivým pohybem. V době plození je třeba věnovat velkou péči udržování vlhkosti povrchu záhonů (nesmí oschnout )Pěstírnu je nutno dobře větrat, nesmí však vzniknout průvan. Záhony plodí asi dva měsíce. po ukončení sklizně vyplozený substrát vyvezeme a místnost dezinfikujeme.